prijezd
A je to tady. Děti nám přijely. Rodiče se s radostí pak vydali domů, ale vedoucím, instruktorům, kuchařům a kutilům narostla husí kůže po celém těle z toho, co je letos na táboře čeká. Caparti pro rok 2011 se dostavili na zastávku v Kaznějově pro cestu vlakem, děti z Mostu a Lubence se dostavili rovnou do tábořiště. Celkem se na naši divotvornou loď legrace nalodilo 31 dětí ve věku od 7 do 15-ti let. Snad to spolu vydržíme. Když jsme přijeli, vydali jsme se od vlakového nádraží směr vysoko do kopce na naši táborovou základnu za velitelem cesty, Fandou Dobrým. Po příchodu do tábora jsme si nejdříve vybrali stany a čekali, kdy nám přijedou batohy. Furt nic, furt nic až najednou přijelo Iveco SDH Bučí. Hned jsme se sběhli a hledali svoje malé baťůžky o 15-ti kilech a spacáky. V klidu jsme si rozbalili bágly a ubytovali se. Chvilku jsme si pohráli s míčem a už na nás hulákala poprvé siréna. Dozvěděli jsme se od hlavní vedoucí Lenky první informace k táboru. A čekalo nás naše první jídlo, které nevaří mamky nebo babči. Polívka a riziko nám šlo do pusy rychle, poprvé jsme se setkali také s našimi popelnicemi, dojídači obědů, večeří a všeho, Polcim a Hotem. Po poledním klidu jsme si šli projít okolí. Bílý kříž, skály, rybník a stromy. Po návratu nás vedoucí Zuzka seznámila s úkoly, které můžeme během tábora trénovat a získávat za ně dobrůtky pro naše bříška. Plnit budeme úkoly různých přiblblostí a úrovně od horších přes ještě horší až ty nejhorší. Uvidíme co zvládneme a co pro nás bude zapovězeno. Po borůvkové svačině nás čekala první letošní hra. Běh pro ponožky. Není nic lepšího než mezi jednatřiceti fuseklemi hledat tu správnou, která patří někomu z nás. Potkala nás ale první táborová facka. Nikča se chytla při běhu za dřevo tak nešťastně.........A jelo se do Žatce, na pohotovost, na chirurgii, k hasičům, na chirurgii a za dvě hodinky a trošku byli zpět v táboře s ošetřenou Nikčou. V táboře jsme čekali co se stane, když se nám nelíbilo už to, že byla Nikča rychle ošetřována a převážena autem pryč. Hru už jsme nedohráli. Dnešní večer nás čekal seznamovací táborák, proto nám v kuchyni nakrájeli párečky a vydali jsme se k ohni. Opékali jsme se na otevřeném ohýnku, a čekali na vydřenou dobrou véču, když nám začalo poprchávat, škrejpat, pršet, lejt a najednou bouřka. Zalezli jsme tedy do jídelního stanu, snědli párečky co jsme si opekli a zbytek nám museli dopéct kuchaříčci. Aspoň jsme měli večeři bez práce, pro nás lehčí, ale párky na ohni, sou párky na ohni. A pak už to přišlo, rozřazování do oddílů. Pro nás jedna z nejdůležitěších věcí na celém táboře, teď se dozvíme, kdo se o nás bude starat s "rodičovskou" péčí a povídat nám po večerce pohádky a hlavně kdo se s námi bude pokoušet osvobodit princeznu. Jak jsme rozděleni do oddílů si můžete přečíst v jiné části stránek. Při rozdělování oddílů se navrátila Nikča s ovázaným prstem a utěšovatelka Anča s ní. Nejkrásnější bylo, že měla Nikča už veselý obličej. Malé večerní trable prožil i Jirka s Dominikem, kteří si museli vyměnit po dešti stany. Oblečení ale nebylo vodou postiženo, jen kus postele. A jelikož už je tma, děti si vyčistily zoubky a šly si lehnout do postelí. Dali trochu posledních slov mezi sebou, co komu provedou zítra a teď už je vzhůru jenom hlídka. Zítra se můžete těšit na nové novinky. Zatím pááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá.